Narozeninový dárek

První krok

Tak jsem si říkala, že můj první vstup na blog by měl být o rehabilitaci. Třeba, že si vyberu nějaké pěkné téma  o funkčních poruchách pohybového systému a pravidlech jejich řetězení nebo o senzomotorice, ale chyba lávky. Zvítězila moje jiná velká láska a tou je Šumava. Podstatné jméno Šumava je ženského rodu. Ta Šumava, ta žena. Pro mě je Šumava žena. Nádherná, voňavá, drsná i křehká, zadumaná i rozesmátá, majestátní a tajemná.  Ať  se to zdá sebepodivnější, Šumava uzdravuje.

Nápad – udělám hned

Jsem ještě pod vlivem dojmů a taky endorfínů z výletu, který jsme si udělali do východní části NP. Jsem nadšená a tak se s vámi ráda podělím o zážitky, ale pěkně popořadě. Časově to nebyla nijak dopředu chystaná akce, naopak patří mezi ty:  nápad – udělám hned.

In-line stezka na Šumavě

Blíží se narozeniny mého muže a tak jsem si řekla, že bychom mohli na brusle a že mu výlet dám jako část dárku. Vypadnout z každodennosti a udělat si dobře. Hodně jsem slyšela o Jezerní in-line stezce na Lipně. Našla jsem si na internetu že „Cyklostezka ze Stožce do Nové Pece je mnohými in-line bruslaři a cyklisty považována za vůbec tu nejkrásnější v Čechách. Šestnáctikilometrová trasa s novým povrchem vede nádhernou krajinou NP a kopíruje řeku Vltavu a železniční trať.“ Říkala jsem si, to je celkem 32 kilometrů, to bude stačit.

Prodloužený víkend… to nemá chybu

Objednala jsem nocleh v hotelu České Žleby, který má malý bazén, vířivku a saunu a věděla jsem,  proč to dělám. Bohužel měli volný termín pouze ze soboty na neděli. Když jsme si o výletu povídali, napadlo nás, prodloužit si víkend o pondělí, a tak jsem našla nejbližší ubytování ještě na jednu noc.

Zlatá Koruna… je gotiky chlouba

Hýčkací výlet jsme zahájili návštěvou Zlaté Koruny. Moje nostalgická vzpomínka na místo, které se pravidelně stávalo zastávkou, když jsme sjížděli Vltavu. Dali jsme si výborný oběd v osvědčené restauraci  Zahrada nad řekou, tady nikdy nezklamou.

Místo si od začátku pamatuji jako oázu, když nás přišlo 15 – 20 najednou, pár dospělých a hodně dětí, všechny nás královsky pohostili. Pozor  to, že výborně vaří a že se tady dobře daří se záhy rozkřiklo a je dobré si v sezoně udělat rezervaci. My jsme si  po obědě ještě prošli i cisterciácký klášter, který je dnes pokládán za jeden z nejcennějších komplexů gotiky ve střední Evropě.

Záhadná kráska

Jak jsme se vzdalovali civilizaci, měnil se i ráz krajiny. Postupně ubývalo měst a vesnic, polí a sečených luk a začínaly souvislé lesy s lučními náhorními pláněmi a rašeliništi. Tak typické pro Šumavu. Babička mi kdysi říkala, že česká strana Šumavy je tmavší, melancholická a zadumanější než německá nebo rakouská strana. Možná je to pravda a možná právě tohle ji činí záhadnou kráskou, která svoje půvaby neodhalí jen tak každému a jen tak. Když to ale udělá a vy to uzříte, tak se zamilujete na celý život.

Vlčí jámy

Teď přijde kámen úrazu. První ubytování byl pro nás omyl. Příliš rušné a hlučné místo. Zdrželi jsme se jen chvíli a rychle pryč.  Hledali jsme si střechu nad hlavou jinde. Našli jsme ji nedaleko, na první dobrou, v hezkém penzionu Vlčí jámy. Ten mě zaujal svým výtvarným zpracováním interieru.

Díky tomuto omylu jsem se mohla seznámit s vtipně ironickými obrazy Evy Šebíkové. V penzionu jsou na téma, jak jinak než vlk. Tak třeba Zvlčilá Karkulka nebo Růžový vlk, černá ovce rodiny.

Lenora

Udělali jsme si večerní procházku, přivítala jsem se s Teplou Vltavou a došli jsme do Lenory až ke krytému dřevěnému mostu, který sloužil k manipulování plaveného dřeva z okolních boubínských lesů.

Voda je život

Druhý den jsme prošli Soumarské rašeliniště.  Od června 2012 je jeho část zpřístupněna formou naučné stezky dlouhé 1520 m, z toho 601 m tvoří povalový chodník. V současné době prochází lokalita revitalizací, jejíž cílem je obnovení rašelinného mokřadu.

Dříve zde lidé těžili rašelinu pro otop. Každá chalupa měla spočítáno, kolik jí bude potřebovat na zimu. Velká změna nastala v sedmdesátých letech 20. století, kdy rašeliniště průběžně odvodňovali a průmyslově prakticky vytěžili.  Z pětimetrové vrstvy zůstalo sedmdesát centimetrů!  Průmyslová těžba skončila až v roce 2000.

Voda zde hraje podstatnou roli. Rašeliník je tvořen z 96% z vody. Na odvodněných lokalitách je hlavním cílem revitalizace zvýšit hladinu podzemní vody, zmírnit její kolísání a snížit ztráty vody povrchovým odtokem v síti odvodňovacích kanálů. Po letech záchranných prací se objevuji první známky oživení a návratu původních forem života. Sláááva.

Prostá radost bytí

Pokračovali jsme dál do Stožce, kde začíná cyklostezka s kvalitním povrchem i pro in-line bruslaře. Projeli jsme ji na bruslích do Nové Pece, a i když bylo počasí velmi vrtošivé, voda hrála i tady podstatnou roli, tak to byla náramná jízda krásnou krajinou. Beze spěchu, tlaku na výkon, tlaku na cokoli. Čisté kochání pohybem, svobodou, svěžestí a vůní vlhkého vzduchu.  Živostí meandrující  řeky a sytou nádhernou zelenou barvou přírody, která je tady všude…Prostá radost bytí.

Elektrické kolo… ne ne… už nepohrdám

Večer bazén a vířivka, dobrá večeře, orosené plzeňské,  spala jsem pak  spánkem spravedlivých.  Ráno úžasná kosmetická masáž obličeje a pak nápad půjčit si kolo na výlet. Arogantně jsem ignorovala myšlenku půjčit si elektické kolo. To přeci ne! Naštěstí mám chytrého, normálně líného a báječného muže, který zavelel, já poslechla a jak se ukázalo později, byla šťastná, že poslechla.

Plešné jezero a Schwarzenberský kanál

Udělali jsme si výlet k majestátnímu Plešnému jezeru (pořád a stále do kopce…a  bez dřiny), které je  v  1. zóně NP, je součástí klidového území Trojmezná-Smrčina, proto zde platí zákaz vstupu mimo vyznačené trasy, koupání v jezeře, sběr lesních plodů a hub. Cestou zpět jsme ještě dojeli  k Hornímu portálu tunelu unikátního Schwarzenberského  plavebního kanálu.

Miluju tě lásko

Nádherná Šumavo, plná vláhy a života, šťavnatá, osvěžující a krásná, tajemná ženo.. děkuji ti za spoluúčast na dárku a brzy nashledanou.